Mobilní telefon a notebook jako zaměstnanecký benefit?
Obsah textu
Nedávno jsem v jednom nejmenovaném časopise narazil na krátkou zprávu, která se opírala o výsledky výzkumu, který realizoval Svaz průmyslu a dopravy ve spolupráci s ING (kompletní výsledky zde). Tento výzkum se zabýval tím, jaké zaměstnanecké benefity poskytují svým zaměstnancům firmy v ČR.
Podniky obnovují zaměstnanecké benefity
Výsledek zjištění tohoto výzkumu má být to, že s lepšící se hospodářkou situací začínají firmy obnovovat zaměstnanecké benefity, které byly v mnoha firmách radikálně seškrtány s nástupem hospodářské krize. Z výzkumu tak mohu citovat:
S lepšící se hospodářskou situací se české podniky vracejí k zaměstnaneckým výhodám a svým zaměstnancům je nabízí 95 % firem, to jsou výsledky červnového průzkumu společnosti ING a Svazu průmyslu a dopravy ČR. Nejoblíbenějším benefitem obecně přitom zůstává mobilní telefon, který poskytuje 80 % firem. Stravenky a služební automobil jsou zastoupeny v nabídce ¾ dotázaných firem. Stálou oblibu si již několik let drží i pojistné produkty – 60 % zaměstnavatelů nabízí zaměstnancům příspěvek na penzijní připojištění a 39 % na životní pojištění.
Je notebook a firemní mobilní telefon opravdu benefit?
Trochu mě zaráží informace, že nejoblíbenějším benefitem je mobilní telefon. Vybavila se mi také nedávná zkušenost, kdy jsem společně s naší personalistkou absolvoval několik pohovorů, když jsme hledali nové zaměstnance do našeho oddělení. Když se jeden adept zeptal na to, jaké nabízíme benefity, tak naše personalistka začala vyjmenovávat „mobilní telefon, firemní notebook, ….“ (!!!)
Již jsem prošel několika firmami, a většinou snad všude jsem měl k dispozici firemní mobil a notebook. Ale současně, ve všech firmách (včetně té současné), byly velmi striktní předpisy, k čemu se ten mobil a notebook může používat.
Zde si dovolím citovat:
Držitel mobilního telefonu je oprávněn prostřednictvím mobilního telefonu užívat služby mobilního volání, avšak výhradně za účelem plnění svých pracovních povinností, zejména pak za účelem uskutečňování komunikace s ostatními zaměstnanci
Případně:
Pokud držitel mobilního telefonu/držitel datové karty použije mobilní telefon/datovou kartu pro soukromé účely, je povinen uhradit Společnosti *censored* částku odpovídající ceně za takto zaměstnancem neoprávněně čerpané služby mobilního volání/mobilní datové služby, kterou příslušný mobilní operátor účtuje Společnosti *censored* navýšené o příslušnou hodnotu DPH.
Zajímalo by mě tedy, jestli i ta moje současná firma je mezi těmi 95% procenty firem, co tvrdí, že poskytují svým zaměstnancům mobilní telefon jako benefit.
Mobilní telefon není benefit, je to bič na zaměstnance
Nevím jaká je vaše zkušenost, ale moje je taková, že jakmile má zaměstnanec firemní telefon, tak se automaticky předpokládá, že je na něm vice-méně neomezeně k dispozici, i mimo pracovní dobu. To samé platí i pro ten notebook. Jakmile máte notebook, tak už výmluva, “nejsem v kanceláři a tak se do toho systém nedostanu” jaksi neplatí (za předpokladu, že k notebooku máte i datovou kartu a VPN = to už se fakt nemáte na co vymluvit).
Pokud tedy někdo označuje notebook a mobil jako benefit, tak je to u mě blázen, nebo minimálně slabomyslný. Tohle byl možná benefit v době, kdy notebooky stávaly hodně několik desítek tisíc a mobilní telefony byly vrchol snobství. Člověk si pak možná mohl připadat jako „big manažer“ když si mohl důležitě vykračovat s brašnou s notebookem, a během konverzace s kamarády v hospodě u piva si pohrávat s mobilním telefonem.
Dneska je mobil a notebook především pracovní nástroj a nic jiného. A v mnoha firmách to je tak trochu i danajský dar. Zlaté časy, kdy odchod z kanceláře znamenal opravdu konec pracovní doby 🙁
true